Koloběh šílenosti

To se tak stává, že prázdniny uplynou a koloběh šílenosti je zpět. 

Pomalu ale jistě se blíží konec prvního školního měsíce  prvního pracovního měsíce a já musím přijít s nějakými poznatky, co jsem stihla za měsíc nasbírat.

 Plný úvazek mne ničí fyzicky i psychicky

Ten, kdo si doopravdy myslí, že povolání učitele je strašně jednoduchá věc - chodíte na osmou, moc se nenadřete a ve dvě jste doma, se šeredně plete. Ano, vstáváte cca 5.30, abyste do školy dorazili alespoň 7.15 a stihli si ještě připravit věci na první hodinu. K tomu kávička, drbáníčko ve sborovně, no známe...Odučíte pět až šest hodin v kuse, z toho po každé hodině máte dozor na chodbě. Čili si ani nedojdete na WC, nenasvačíte se a určitě máte vyřvané hlasivky. O tom, že jste většinou ještě pěkně naštvaní z hodin nemluvě. Do dvou máte pracovní povinnost ve škole, ale vyhrabete se nejdřív okolo 14.30, domů dojedete cca 15.30 a řešíte jídlo, nákup, přípravy na další den. Najednou je 18.00 a vy si připadáte jak čerstvě vymačkaný citron. Dáte si nějakou večeři, koukáte na film nebo seriál a v 9 jdete do postele, protože jste úplně vyřízení. Takhle se to cyklicky opakuje 5 dní v týdnu. (Pokud učíte některé dny v týdnu do půl 2 nebo 3, je to ještě horší.)

Jsem prakticky bezdomovec

Na začátku září jsem musela opustit svoje dva roky staré stanoviště na Vinohradech. Tuto krásnou lokalitu s už ne tak krásným pokojem, bytem a spolubydlícími jsem byla nucena vyměnit za pronájem na Bertramce, sdílený se svým bratrem. To by mi až tak nevadilo, pominu li fakt, že už měsíc ten byt dáváme do pořádku (přes dva roky tam nikdo nebydlel) a ještě dnes tam nemáme fungující internet a ledničku. Takže "přechodně" už měsíc bydlím u přítele na Barrandově v 2kk, kde se můžeme občas sežrat navzájem a žiju tam o zhruba 10 kusech oblečení, které pořád točím dokola. 

Školu stíhám jen tak tak 

Ačkoliv semestr ještě nezačal už teď mám potničky z toho, že budu vyjíždět z domu 6.30, abych se po práci a předmětech na fakultě vrátila na byt okolo 21.00. Jo, už se nemůžu dočkat!

Budu prodlužovat poslední rok studia 

Nemám zadanou diplomku. Okej, to by ještě šlo. V ZS, teď na podzim, nás čekají praxe na střední škole. Vzhledem k mému úvazku nemám KDY tu praxi splnit. Takže prodlužování je jasné. 

Jsem největší mrcha ve škole a jsem zasednutá na spoustu žáků 

Druhý týden ve škole začal informačními schůzkami pro rodiče. Hned zamnou došla maminka jednoho žáka, aby mi vynadala, že jsem na něj zasedlá, že měl vloni u mě čtyřku a že byla neoprávněná. Bla bla bla. Řvaly jsme na sebe dobrých půl hodiny na chodbě, divadlo pro celou sborovnu. Pak jsem si šla dát pivo. To nešlo.

Jsem moc přísná 

Chci po deváťácích, aby něco dělali. Nic neumí. Jsem přísná, moc křičím a chci po dětech moc věcí. Ahjo, tohle je začarovaný kruh. 

Občanka jsou velká muka

A to beze srandy. Šestka je neposkvrněna, čili tam se to dá. Osmáci jsou dutý, ale mají naději. Devítka netuší, co je Ústava. Mám chuť rvát si vlasy. Tohle bude zábavný rok. 

Ještě větší muka je tělocvik ve třetí třídě, který máte jen na doplnění úvazku

Jo, tohle je rozhodně zábava. Děti jsou nesamostatné a vy je každou středu musíte vodit na plavání. Co jsem komu udělala? 

Nemám na nic čas

Na čtení, na koníčky, na svůj spolek, na dobrovolnou práci pro fakultu nebo univerzitu. 

Pořád po mně ale někdo něco chce. A nejlépe hned. 

Ve škole spousta věcí nefunguje.

Třeba kopírky a tiskárny. Je super, když se v tom pořád vrtají nějací matlové, co si říkají ajťáci, ale to, že nemáte kde tisknout věci pro děti a kde to kopírovat očividně nezapadá do jejich myšlení. O tom, že podle paní hospodářky nepotřebujeme papíry ( zvlášť pokud nejste třídní) nemluvě. Asi máme tisknou na hajzlpapír pomocí razítek nebo psát na stroji, ne? 

Výměna půlky pedagogického sboru má svá pro i proti.

Super kolegové a kolegové úplně na pendrek. 

Budu strašně bohatá!

Plný úvazek skýtá více peněz, což znamená, že se mi to nedaní, což znamená HODNĚ PENĚZ. To je samozřejmě jeden velký vtip a nadsázka! 

Napadá mne toho mnohem víc, co napsat, ale to by byl příspěvek na hodinu a to by nikoho nebavilo. Ozvu se zase příště. 

Třeba tentokrát dříve 

Bára